Nadřazené téma
 Podstránky

Texty eucharistických modliteb

4. eucharistická modlitba

- lze použít pro mše, které nemají vlastní prefaci (tj. pokud v mešním formuláři není uvedena preface či odkaz na ni), a o nedělích v mezidobí
- koncelebrační texty ke stažení naleznete zde

 

Texty jsou převzaty z Českého misálu (ed. 2015) a Missale Romanum (ed. 2008). 

 

Eucharistická modlitba začíná dialogem před prefací. Kněz rozepne ruce a řekne:

Tunc sacerdos incipit Precem eucharisticam. Manus extendens, dicit:

Pán s vámi.

Dominus vobiscum.

Lid mu odpoví:

Populus respondet:

I s tebou.

Et cum spíritu tuo.

Kněz pozdvihne ruce a pokračuje:

Sacerdos, manus elevans, prosequitur:

Vzhůru srdce.

Sursum corda.

Lid:

Populus:

Máme je u Pána.

Habemus ad Dominum

Kněz s rozpjatýma rukama dodá:

Sacerdos, manibus extensis, subdit:

Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.

Grátias agámus Dómino Deo nostro.

Lid:

Populus:

Je to důstojné a spravedlivé.

Dignum et iustum est

Potom kněz s rozpjatýma rukama zpívá nebo říká prefaci. Čtvrtá eucharistická modlitba má vlastní prefaci, kterou pro její myšlenkovou jednotu s celým textem nelze nahradit jinou prefací. 

Precis eucharisticæ mutare non licet ratione structuræ ipsius Precis, quæ summarium historiæ salutis præbet.

Vpravdě je důstojné, svatý Otče,
abychom ti vzdávali díky,
vpravdě je spravedlivé hlásat tvou slávu.
Neboť tys jediný Bůh, živý a pravý;
jsi dřív, než začal čas, a žiješ navěky
a přebýváš v nedostupném světle.
Tys jediné dobro a zdroj všeho života.
Všechno jsi stvořil a naplňuješ svým požehnáním,
a všem dáváš své světlo a radost.
Proto před tebou stojí nesčetné zástupy andělů,
ve dne v noci ti slouží,
hledí na tvou tvář a ustavičně tě slaví.
S nimi také my radostně vyznáváme tvé jméno,
a našimi ústy tě chválí celý vesmír
a všechno tvorstvo zpívá:

Vere dignum est tibi grátias ágere,
vere iustum est te glorificáre, Pater sancte,
quia unus es Deus vivus et verus,
qui es ante sæcula et pérmanes in ætérnum,
inaccessíbilem lucem inhábitans;
sed et qui unus bonus atque fons vitæ cuncta fecísti,
ut creatúras tuas benedictiónibus adimpléres
multásque lætificáres tui lúminis claritáte.
Et ídeo coram te innúmeræ astant turbæ angelórum,
qui die ac nocte sérviunt tibi
et, vultus tui glóriam contemplántes,
te incessánter gloríficant.
Cum quibus et nos et, per nostram vocem,
omnis quæ sub cælo est creatúra
nomen tuum in exsultatióne confitémur, canéntes:

Na konci preface kněz sepne ruce a spolu s lidem zpívá nebo říká:

In fine autem præfationis iungit manus et, una cum populo, ipsam præfationem concludit, cantans vel clara voce dicens:

Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů. Nebe i země jsou plny tvé slávy. Hosana na výsostech. Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

Sanctus, Sanctus, Sanctus Dóminus Deus Sábaoth. Pleni sunt cæli et terra glória tua. Hosánna in excélsis. Benedíctus qui venit in nómine Dómini. Hosánna in excélsis.

Kněz s rozpjatýma rukama říká:

Sacerdos manibus extensis dicit:

Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti a lásce. Člověka jsi stvořil k svému obrazu a svěřil jsi mu celý svět, aby vládl nade vším tvorstvem a sloužil jedině tobě, svému Stvořiteli. A když ti člověk odepřel poslušnost a ztratil tvé přátelství, tys ho nenechal napospas smrti. Slitovával ses nad lidmi a pomáhal jim, aby tě hledali a nacházeli. Častokrát jsi jim nabízel smlouvu a kázáním proroků je učil očekávat spásu. A tak jsi, Otče, miloval svět, žes k naší spáse poslal svého jediného Syna, když přišla plnost času. Mocí svatého Ducha se stal člověkem, narodil se z Panny Marie, žil náš život a podobal se nám ve všem, kromě hříchu. Chudým zvěstoval spásu, zajatým vykoupení, zarmouceným radost. A naplnil tvou vůli a byl poslušný až k smrti kříže; svou smrtí smrt přemohl a svým vzkříšením obnovil život. A abychom už nežili sami sobě, a žili pro něho, tvého Krista, pro nás ukřižovaného a vzkřÍšeného, poslal jako svůj první dar těm, kdo uvěřili, tvého svatého Ducha; a ten dále koná ve světě jeho dílo, všechno naplňuje a posvěcuje. 

Confitémur tibi, Pater sancte, quia magnus es et ómnia ópera tua in sapiéntia et caritáte fecísti. Hóminem ad tuam imáginem condidísti, eíque commisísti mundi curam univérsi, ut, tibi soli Creatóri sérviens, creatúris ómnibus imperáret. Et cum amicítiam tuam, non oboediens, amisísset, non eum dereliquísti in mortis império. Omnibus enim misericórditer subvenísti, ut te quæréntes invenírent. Sed et foedera plúries homínibus obtulísti eósque per prophétas erudísti in exspectatióne salútis. Et sic, Pater sancte, mundum dilexísti, ut, compléta plenitúdine témporum, Unigénitum tuum nobis mítteres Salvatórem. Qui, incarnátus de Spíritu Sancto et natus ex María Vírgine, in nostra condiciónis forma est conversátus per ómnia absque peccáto; salútem evangelizávit paupéribus, redemptiónem captívis, mæstis corde lætítiam. Ut tuam vero dispensatiónem impléret, in mortem trádidit semetípsum ac, resúrgens a mórtuis, mortem destrúxit vitámque renovávit. Et, ut non ámplius nobismetípsis viverémus, sed sibi qui pro nobis mórtuus est atque surréxit, a te, Pater, misit Spíritum Sanctum primítias credéntibus, qui, opus suum in mundo perfíciens, omnem sanctificatiónem compléret. 

Sepne ruce, vztáhne je nad dary a říká:

Iungit manus, easque expansas super oblata tenens, dicit:

Proto tě, Otče, prosíme: ať svatý Duch posvětí také tyto dary,

Quæsumus ígitur, Dómine, ut idem Spíritus Sanctus hæc múnera sanctificáre dignétur,

sepne ruce, dělá znamení kříže nad chlebem a kalichem a říká:

iungit manus et signat semel super panem et calicem simul, dicens:

aby se staly tělem a krví našeho Pána, Ježíše Krista.

ut nobis Corpus et Sanguis fiant Dómini nostri Iesu Christi.

Sepne ruce.

Iungit manus.

Neboť skrze tělo a krev tvého Syna obnovujeme s tebou věčnou smlouvu a konáme veliké tajemství, které nám odkázal.

ad hoc magnum mystérium celebrandum, quod ipse nobis relíquit in foedus ætérnum.

V následujících textech je třeba pronášet slova Páně jasně a srozumitelně, jak to vyžaduje jejich povaha.

In formulis quae sequntur, verba Domini proferantur distincte et aperte, prouti natura eorundem verborum requirit.

Když přišla hodina, abys ho, Otče, oslavil, ukázal všechnu svou lásku a těm, které zanechával ve světě, se vydal do krajnosti: 

Ipse enim, cum hora venísset ut glorificarétur a te, Pater sancte, ac dilexísset suos qui erant in mundo, in finem diléxit eos: et cenátibus illis

vezme chléb, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:

accipit panem, eumque parum elevatum super altare tenens, prosequitur:

Při večeři vzal chléb, požehnal jej, lámal, dával svým učedníkům a řekl:

accépit panem, benedíxit ac fregit, dedítque discípulis suis, dicens:

trochu se skloní

parum se inclinat

VEZMĚTE A JEZTE Z TOHO VŠICHNI: TOTO JE MOJE TĚLO, KTERÉ SE ZA VÁS VYDÁVÁ. 

ACCIPITE ET MANDUCATE EX HOC OMNES: HOC EST ENIM CORPUS MEUM, QUOD PRO VOBIS TRADETUR.

Ukáže lidu tělo Páně, položí ho znovu na paténu a pokleknutím ho pozdraví. Potom vezme kalich, drží ho trochu pozdvihnutý nad oltářem a pokračuje:

Hostiam consecratam ostendit populo, reponit super patenam, et genuflexus adorat. Postea prosequitur:

Také 

Simili modo

 

accipit calicem, eumque parum elevatum super altare tenens,prosequitur:

vzal kalich naplněný vínem, vzdal ti díky, dal jej svým učedníkům a řekl:

accípiens cálicem, ex genímine vitis replétum, grátias egit, dedítque discípulis suis, dicens:

trochu se skloní

parum se inclinat

VEZMĚTE A PIJTE Z NĚHO VŠICHNI: TOTO JE KALICH MÉ KRVE, KTERÁ SE PROLÉVÁ ZA VÁS A ZA VŠECHNY NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. TOTO JE SMLOUVA NOVÁ A VĚČNÁ. TO KONEJTE NA MOU PAMÁTKU.

ACCIPITE ET BIBITE EX EO OMNES: HIC EST ENIM CALIX SANGUINIS MEI NOVI ET AETERNI TESTAMENTI, QUI PRO VOBIS ET PRO MULTIS FFUNDETUR IN REMISSIONEM PECCATORUM. HOC FACITE IN MEAM COMMEMORATIONEM.

Ukáže lidu kalich s krví Páně, postaví ho znovu na korporál a pokleknutím ho pozdraví. Potom řekne:

Calicem ostendit populo, deponit super corporale, et genuflexus adorat. Deinde dicit:

Tajemství víry

Mysterium fidei.

A lid pokračuje zvoláním:

Et populus prosequitur, acclamans:

Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.

Mortem tuam annuntiámus, Dómine, et tuam resurrectiónem confitémur, donec vénias.

Nebo:

Vel:

Kdykoli jíme tento chléb a kdykoli pijeme tento kalich, zvěstujeme tvou smrt a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste.

Quotiescúmque manducámus panem hunc et cálicem bíbimus, mortem tuam annuntiámus, Dómine, donec vénias.

Nebo:

Vel:

Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.

Salvátor mundi, salva nos, qui per crucem et resurrectiónem tuam liberásti nos.

Potom kněz s rozpjatýma rukama říká:

Deinde sacerdos, extensis manibus, dicit:

Proto konáme, Bože, slavnou památku našeho vykoupení: Zvěstujeme, že Kristus zemřel a sestoupil mezi mrtvé, vyznáváme, že vstal z mrtvých a usedl po tvé pravici, a v očekávání jeho slavného příchodu obětujeme ti jeho tělo a jeho krev, oběť, ve které ty máš zalíbení a celý svět spásu. Shlédni, dobrotivý Otče, na oběť, kterous ty sám vložil do rukou své církvi; dej všem, kdo budou z tohoto jednoho chleba jíst a z tohoto jednoho kalicha pít, ať jsou v Duchu svatém jedno tělo, aby se stali dokonalou a živou obětí v Kristu, k chvále tvého jména.

Unde et nos, Dómine, redemptiónis nostræ memoriále nunc celebrántes, mortem Christi eiúsque descénsum ad ínferos recólimus, eius resurrectiónem et ascensiónem ad tuam déxteram profitémur, et, exspectántes ipsíus advéntum in glória, offérimus tibi eius Corpus et Sánguinem, sacrifícium tibi acceptábile et toti mundo salutáre. Réspice, Dómine, in Hóstiam, quam Ecclésiæ tuæ ipse parásti, et concéde benígnus ómnibus qui ex hoc uno pane participábunt et cálice, ut, in unum corpus a Sancto Spíritu congregáti, in Christo hóstia viva perficiántur, ad laudem glóriæ tuæ.

A ještě, Bože, prosíme: Pamatuj na všechny, za které ti tuto oběť přinášíme: Pamatuj na svého služebníka, našeho papeže N., našeho biskupa N., zde se mohou jmenovat také pomocní nebo světící biskupové na celý biskupský sbor a všechny služebníky církve, na ty, kdo přinesli své dary, a na všechny kolem shromážděné, na všechen svůj lid i na všechny, kdo tě hledají s upřímným srdcem. 

Nunc ergo, Dómine, ómnium recordáre, pro quibus tibi hanc oblatiónem offérimus: in primis fámuli tui, Papæ nostri N., Epíscopi nostri N., et Episcopórum órdinis univérsi, sed et totíus cleri, et offeréntium, et circumstántium, et cuncti pópuli tui, et ómnium, qui te quærunt corde sincéro.

Pamatuj také na věřící, kteří odpočinuli v tvém Kristu, i na všechny zemřelé, neboť ty o jejich víře víš.

Meménto étiam illórum, qui obiérunt in pace Christi tui, et ómnium defunctórum, quorum fidem tu solus cognovísti.

A nám všem, svým synům, dobrotivý Otče, dej nebeské dědictví s blahoslavenou Pannou a Bohorodičkou Marií, s jejím snoubencem svatým Josefem, s tvými apoštoly a svatými. Ve tvém království a s celým vesmírem, vysvobozeným z hříchu a smrti, ať tě oslavujeme skrze našeho Pána, Ježíše Krista,

Nobis ómnibus, fíliis tuis, clemens Pater, concéde, ut cæléstem hereditátem cónsequi valeámus cum beata Virgine, Dei Genetrice, Maria, cum beato Ioseph, eius Sponso, cum Apostolis et Sanctis tuis in regno tuo, ubi cum univérsa creatúra, a corruptióne peccáti et mortis liberáta, te glorificémus per Christum Dóminum nostrum,

sepne ruce

iungit manus

neboť skrze něho dáváš světu všechno dobré.

per quem mundo bona cuncta largíris.

Vezme paténu s hostiemi a kalich, pozdvihne je a říká:

Accipit patenam cum hostia et calicem, et utrumque elevans, dicit:

Skrze něho a s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha svatého po všechny věky věků.

Per ipsum, et cum ipso, et in ipso est tibi Deo Patri omnipotenti, in unitate Spiritus Sancti, omnis honor et gloria per omnia saecula saeculorum.

Lid zvolá:

Populus respondet:

Amen.

Amen.