Nadřazené téma

Kostelní dveře

Význam kostelních dveří

Při slavení některých liturgických obřadů jsou věřící přijímáni u kostelních dveří. Jimi také při průvodech konaných v určitých dnech liturgického roku vstupují do kostela. Proto je vhodné, aby kostelní dveře, jak svou stavbou, tak i uměleckou výzdobou, vynikaly jako znamení Krista, jenž řekl: "Já jsem dveře k ovcím" (Jan 10,7), a zároveň také těch, kdo půjdou cestou svatosti, která vede k Božímu příbytku. 

(Obřady žehnání)

Vybraná liturgická slavení 

Obřad zasvěcení kostela

Vchod kostela, který má být zasvěcen, má být uzavřen. V určitém čase se věřící shromáždí v nedalekém kostele nebo na jiném vhodném místě, odkud půjdou průvodem k novému kostelu. Před vchodem do kostela se všichni zastaví. Zástupci stavebníků odevzdají biskupovi dokončenou stavbu. Potom biskup vyzve kněze, kterému je svěřena pastorační péče o kostel, aby otevřel dveře kostela. Po otevření dveří vyzve biskup věřící těmito nebo podobnými slovy: Vstupte do Pánovy brány s díkem, do jeho nádvoří s chvalozpěvem. Do kostela je nesen nejprve kříž, hned za ním vejde biskup a potom všichni ostatní. Během vstupu do kostela se zpívá antifona: Zvyšte se prastaré vchody, ať vejde král slávy s žalmem 24 (23).

(Římský pontifikál)

Příchod biskupa do katedrály

Když biskup v chórovém oděvu přichází do kostela, aby zde slavil některý liturgický obřad, může být podle místních zvyklostí buď přiveden ke kostelu kanovníky nebo jinými kněží a kleriky oděnými v chórovém oděvu nebo může ke kostelu přijít jednodušším způsobem a být u vchodu přijat klérem.

V obou případech jde biskup jako první, pokud se jedná o arcibiskupa, jde před ním akolyta s arcibiskupským křížem s vyobrazením Ukřižovaného na přední části; za biskupem následují kanovníci, kněží a klerici vždy po dvou. U vchodu do kostela nejváženější z kněží podá biskupovi kropáč, pokud se výkrop nemá konat později na místo úkonu kajícnosti. Biskup s nepokrytou hlavou pokropí sebe a okolo stojící; pak vrátí kropáč. Když potom se svým doprovodem dojde k místu, kde je uchovávna Nejsvětější svátost, krátce se tam pomodlí; pak se odebere do sakristie.

(Caeremoniale episcoporum)

Další liturgická slavení 

Velikonoční vigilie; Květná neděle; svátek Uvedení Páně do chrámu; křest malých dětí; svatba; pohřeb; shromáždění postní doby; převzetí diecéze a katedrály biskupem; obřady Svatého roku.

Žehnací modlitba

Bože, náš nebeský Otče, děkujeme ti,
žes poslal svého Syna na tento svět,
aby svou prolitou krví
shromáždil lidi rozdělené hříchem
a stal se jejich jediným Pastýřem;
on je branou, kterou se přichází k tobě,
kdo vejde skrze něj, bude zachráněn,
bude vcházet a vycházet a najde pastvu.
A prosíme tě,
dej, ať věřící, kteří budou vcházet těmito dveřmi,
mají skrze tvého Syna Ježíše Krista
přístup k tobě v jednom Duchu, Otče, 
a ať se shromažďují s vírou v něho,
setrvávají v apoštolské nauce,
v bratrské svornosti,
v lámání chleba a v modlitbách,
aby jejich společenství dorůstalo
do podoby nebeského Jeruzaléma.
Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.

Kostel kolekty

Aby se mohla konat vstupní shromáždění, collecta [tj. specifický začátek některých stacionárních bohoslužeb], ať je – nakolik je to možné – poblíž katedrály vybrán jiný kostel nebo vhodná aula, náměstí či klášter, kde ať se konají žehnání svící, ratolestí, ohně, jiné přípravné bohoslužby a odkud bude vycházet procesí do katedrály.

(Caeremoniale episcoporum)