6. neděle velikonoční

Všemohoucí Bože,
dej, ať prožíváme velikonoční dobu tak opravdově,
aby se naše spojení se vzkříšeným Kristem
trvale projevovalo v celém našem životě.
Neboť on s Tebou…

Fac nos, omnípotens Deus,
hos lætítiæ dies, quos in honórem Dómini resurgéntis exséquimur, afféctu sédulo celebráre,
ut quod recordatióne percúrrimus
semper in ópere teneámus.
Per Dóminum.

 

První část modlitby této neděle pochází z kázání svatého papeže Lva Velikého, které pronesl v římské bazilice Santa Maria Maggiore v pátek po letnicích - bohužel neznámého roku (Lev byl papežem v letech 440-461). Papežova slova pak byla buď jím samotným, nebo někým z jeho duchovních přetavena v modlitbu mešní preface, která se nám zachovala v tzv. Veronském sakramentáři. A protože papež výstižným způsobem mluví o velikonočním období jako o dnech radosti, které slavíme ke cti vzkříšeného a nanebevzatého Pána, byla modlitba – s malou úpravou – použita také v současném misále.

Druhá část modlitby pochází z Gelasiánského sakramentáře (7. století) z modlitby, v níž se prosí, aby plody liturgické slavnosti byly trvalé, aby to, co si připomínáme, zůstalo zachováno v našem jednání.

Český překlad modlitby latinskému originálu neodpovídá úplně doslovně, ale můžeme si jejich srovnáním uvědomit několik skutečností. Pro někoho je možná šest neděl po svátcích již poněkud daleko, a proto prosíme, abychom celou velikonoční dobu, všech sedm týdnů, prožívali opravdově: jako dny radosti, jako dny, které slavíme ke cti vzkříšeného Pána! („laetitiae dies…“). Modlitba také napovídá, v čem spočívá slavení těchto dní: v liturgické připomínce Ježíšova vzkříšení („quod recordatione percurrimus“), která, jak víme, činí přítomným to, na co vzpomínáme, a která zdrojem našeho spojení s Kristem (česká verze modlitby). Modlitba také slibuje, že pokud nebude naše liturgické slavení prázdné a povrchní, Ježíšovo vzkříšení se projeví v našem jednání a na celém našem životě.

Je to liturgie, která činí přítomným Ježíšovo zmrtvýchvstání a vlévá ho do žil našeho každodenního života. Za opravdovost a horlivost našeho slavení v této modlitbě Boha prosíme, tedy neočekává se, že ji budeme ze sebe ždímat či dolovat násilím. Spíše jsme zváni, abychom ji přijali jako dar radosti, kterou přináší sám Vzkříšený, jemuž jsou tyto dny zasvěceny.
 

***

Biblická čtení a další orace naleznete zde.
Aktuální přímluvy naleztnete zde.
Na obrázku je text kolekty z Gellonského sakramentáře, jejíž druhá část tvoří druhou část dnešní modlitby.

 




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

Vira.cz | Pastorace.cz | Mapa bohoslužeb 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.