3. neděle v mezidobí

Všemohoucí, věčný Bože,
veď nás, ať žijeme podle tvé vůle,
abychom zůstávali stále spojeni s tvým milovaným Synem
a přinášeli hojný užitek.
Skrze tvého Syna...

Omnipotens sempiterne Deus,
dirige actus nostros in beneplacito tuo,
ut in nomine dilecti Filii tui mereamur bonis operibus abundare.
Per Dominum…

 
Tato modlitba pochází ze sakramentáře, který papež Hadrián ve 2. polovině 8. století poslal Karlu Velikému. Tato bohoslužebná kniha se pak v různých obměnách rozšířila po celém západním světě a její modliby se staly základem pozdějších misálů a pontifikálů. 
 
První prosba modlitby zní, aby Bůh vedl naše jednání, abychom žili podle jeho vůle. Latinské slovo beneplacitum, které lze doslova přeložit asi jako zalíbení, je na jiném místě českého misálu přeloženo spojením Boží láska (kolekta Křtu Páně). Žít podle Boží vůle, tak, aby se to Bohu líbilo, totiž skutečně neznamená nic jiného, než žít v jeho lásce. A protože to není samozřejmost, plníme příkaz o němž mluví Tobiáš (4, 19): “Veleb Boha v každé době a žádej od něho, aby řídil tvé cesty...”
 
Život podle Boží vůle, má podle této modlitby jako důsledek přinášení hojného užitku, v latinském originále se dokonce mluví o přetékání dobrými skutky. Ale pozor, dobré skutky, přinášení užitku, to není nějaký bonus, to je součást podstaty našeho lidství! Vždyť jsme “stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům” (Ef 2,10) A kromě toho, naše dobré jednání má moc působit jako moment setkání s Bohem pro ty, kdo ho dosud neznají (1 Pt 2, 12). 
 
Podle latinského originálu je přetékání dobrými skutky vnímáno jako naše zásluha (slovo “mereamur”) a zároveň skutečnost, která je podmíněna naším spojením s Božím milovaným Synem. Několika málo slovy tak tato modlitba vypovídá o velikosti a vynalézavosti Boží lásky k nám: to, abychom žili, jak se líbí Bohu, v jeho lásce, spojeni s jeho Synem, je Boží dar: proto o něj prosíme. Avšak v našem přitákání své vůli nás Bůh nechce vnímat jako bezmocné niemandy, ale rovnocenné partnery, a proto se mluví o našich zásluhách. A důsledek: člověk se stává tím, kým má být, tj. tím, kdo přetéká dobrem, kdo se podobá Bohu, který jediný je dobrý (Mt 19, 17).
 



RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

Vira.cz | Pastorace.cz | Mapa bohoslužeb 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.