26. neděle v mezidobí

 

Bože, 
ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím, 
že se smilováváš a nenecháváš nás bez pomoci; 
posiluj nás svou milostí, 
abychom vytrvale usilovali o dosažení toho, 
co nám slibuješ, a došli do nebeské slávy. 
Prosíme o to skrze tvého Syna ...
 
Deus, 
qui omnipoténtiam tuam parcéndo máxime 
et miserándo maniféstas, 
multíplica super nos grátiam tuam, 
ut, ad tua promíssa curréntes, 
cæléstium bonórum fácias esse consórtes.
Per Dominum….
 
 
Modlitbu 26. neděle nacházíme ve středověkých franko-římských liturgických knihách (v Missale Gothicum, v Gelasianu, v Paduánském Gregoriánu, aj.) a součástí římské liturgie byla bez přerušení po celé období ručně opisovaných sakramentářů i tištěných misálů. Malá změna v latinské formulaci byla uskutečněna v posledním vydání Římského misálu v roce 2002. 
 
První část orace je jedním z nejkrásnějších vyjádření o Bohu: Bůh se smilovává a nenechává nás bez pomoci. Milosrdenství a pomoc nejsou projevem jeho slabosti, jak bychom si někdy po lidsku mohli myslet, jsou naopak důkazem Boží všemohoucnosti. A to důkazem větším, než stvoření světa, než zázraky, nebo než třeba Boží hněv. Toto můžeme vztáhnout také na sebe: Kdykoli se smilováváme nad svými bratry a sestrami a pomáháme jim, podobáme se všemohoucímu Bohu; naopak kdykoli smilování a pomoc odmítáme, dáváme najevo, jak jsme slabí. 
 
Jak se Boží milosrdenství a pomoc projevují, je patrné z druhé části modlitby: Bůh pro nás připravil nebeskou slávu a dává nám milost, abychom napnuli síly a do této slávy došli. Všimněme si, že Bůh nedělá všechno za nás. Také od nás se očekává díl práce, modlitba mluví o „vytrvalém úsilí“. Ale od Boha dostáváme všechny nezbytné prostředky a v této modlitbě si je vyprošujeme. 
 
Boží smilování a pomoc se nejvíce ukázaly, když Bůh daroval svého Syna Ježíše ve vtělení, ukřižování a vzkříšení. A právě tento Ježíš nám ukázal slávu Otce, do nebeské slávy nám otevřel cestu a v nebi nám připravil místo. Při slavení mše svaté, které modlitba uvozuje, nám Bůh svého Syna znovu dává, mohli bychom říci až fyzicky do rukou. Kdykoli se účastníme eucharistie a jdeme k přijímání, je to důkaz Boží všemohoucnosti a Božího milosrdenství vůči nám. A při každé mši už alespoň v náznaku prožíváme slávu, která je pro nás nachystána v nebi, a dostáváme milost, abychom do nebe den za dnem vytrvale směřovali. 
 
 
Na obrázku v záhlaví je text modlitby z Gellonského sakramentáře (8. stol.).
 



RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

Vira.cz | Pastorace.cz | Mapa bohoslužeb 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.