25. neděle v mezidobí

 

Bože, tys nám uložil,
abychom milovali tebe a bližního, 
neboť v tom je smysl a naplnění 
všech ustanovení posvátného zákona; 
dej nám sílu, 
abychom zachovávali tvá přikázání, 
naplnili je láskou, 
a tak vešli do věčného života.
Prosíme o to skrze tvého Syna...
 
Deus, 
qui sacræ legis ómnia constitúta 
in tua et próximi dilectióne posuísti, 
da nobis, 
ut, tua præcépta servántes, 
ad vitam mereámur perveníre perpétuam.
Per Dominum...
 
 
Modlitba 25. neděle v mezidobí pochází ze dvou zdrojů: její první část je obsažena v tzv. Veronském sakramentáři; jejím autorem by mohl být papež Vigilius a možná byla určena pro neděli 6. srpna 537, tedy pro období, kdy byl Řím obléhán Góty a obyvatele navíc postihla ztráta úrody v důsledku záplav. Druhá část má svůj původ v Mozarabském sakramentáři (Španělsko, 9. stol.), kde byla součástí formuláře jedné neděle během roku, konkrétně modlitby uvádějící pozdravení pokoje. 
 
Inspirace modlitby z evangelia je zřejmá. Vzpomeňme například na Ježíšův dialog se znalcem zákona, který na otázku: „Co mám dělat, abych dostal věčný život?“ uslyšel Pánovu odpověď: „Co je psáno v Zákoně?“ A když pak znalec zákona řekl: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou i celou svou myslí, a svého bližního jako sám sebe,“ potvrdil Ježíš: „Správně jsi odpověděl. To dělej a budeš žít.“ (srov. Lk 10,25-28). 
Můžeme si také vzpomenout na Kristovo setkání s bohatým mladíkem, který se ptá podobně a dostává podobnou odpověď: „Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život? –  Znáš přikázání…“ (Mk 10,17–19). A nebo na výroky o tom, že na dvojím přikázání lásky spočívá celý zákon i proroci (Mt 22,36–40) a že Ježíš že nepřišel zákon a proroky zrušit, ale naplnit (Mt 5, 17). 
 
*** 
 
Ježíš slíbil věčný život těm, kdo slyší jeho slovo, jí jeho tělo a pijí jeho krev (Jan 5,25 a 6,54). A my o tento život prosíme na začátku slavení eucharistie, při němž Pán uprostřed nás znovu umírá na kříži: lásku projevuje až do krajnosti (Jan 13,1) a dává nám poznat, že větší lásku nemá nikdo (Jan 15,13). 
 
Naplnit Zákon – žít láskou – slyšet evangelium – účastnit se mše svaté – přijímat eucharistii – vejít do života věčného
… to vše jsou spojené nádoby. 
 
Na naši vstupní modlitbu Bůh odpovídá právě darem eucharistie: kdykoli odcházíme ze mše svaté a od svatého přijímání, můžeme si být jisti, že odcházíme s o něco větší silou zachovávat Zákon, milovat Boha a druhé, a jsme tak již o něco více v životě věčném. 
 



RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

Vira.cz | Pastorace.cz | Mapa bohoslužeb 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.