3. neděla adventní

Všemohoucí Bože,
očekáváme s vírou slavnost narození tvého Syna
a prosíme tě:
dej nám svou milost,
abychom se mohli radovat z naší spásy
a vděčně tě chválit.
Skrze tvého Syna ...
Deus, qui conspicis populum tuum 
nativitatis dominicae festivitatem fideliter expectare, 
praesta quesumus, 
ut valeamus ad tantae salutis gaudia pervenire 
et ea votis sollemnibus alacri semper laetitia celebrare.
Per Dominum...
 
 

Označení třetí neděle adventní jako gaudete je velmi známé. Pochází ze vstupní antifony ke mši, která cituje verš z Pavlova listu Filipanům. A v tomto listu je také vyjádřen důvod radosti: Pán je blízko. Pánova blízkost jako důvod radosti se jako červená nit vine všemi čteními bohoslužby slova (všech cyklů) i žalmovými antifonami liturgie hodin. Tuto radost si vyprošujeme také v kolektě.

Modlitba této něděle pochází z 5.-6. stol., zachovala se na tzv. rotulu z Ravenny ze 7. století a její původ by mohl mít své kořeny u sv. papeže Lva Velikého nebo u sv. Petra Zlatoústéo.

My si můžeme všimout následujícího: 

1. Bůh shlíží na svůj lid. Anamnetická část orace dnes vypovídá o Bohu právě tímto způsobem. Latinské slovo conspicere znamená především pohlížet, vidět, ovšem ve Vulgátě je na jednom místě (Ž 22,20) použito též ve významu pomáhat. Bůh tedy shlíží na svůj lid a již v tomto pohledu je obsažena pomoc.

2. Lid věrně očekává slavnost narození Pána. Na rozdíl od dvou předchozích nedělí orientovaných spíše na druhý příchod Krista, je tato zaměřena na Kristův první příchod v těle. Pán je blízko nikoli eschatologicky, nikoli duchovně-imaginárně, ale proto, že se přibližují Vánoce.

3. Kumulace slov týkajících se radosti (opět v latinském originále: gaudium, laetitia, solemnitas, celebrare, acris) vyjadřuje její nezměrnost. Ovšem v oraci prosíme o radost, z důvodu nadcházejících svátků, prosíme o radost z Vánoc. To může znít poněkud přízemně, dokud si neuvědomíme, že liturgie slavnou událost zpřítomňuje. Vánoční bohoslužby pro nás učiní přítomnou událost narození Syna Božího. A proto slavení Vánoc samo o sobě představuje velkou radost spásy.

Sv. Terezie říkala: „Když půst tak půst, když koroptev, tak koroptev“. Podle žalmisty je šťastný národ, který dovede oslavovat (Ž 89). Sv. Lev Velikého dokonce mluví o službě pravé zbožnosti, která v určité dny spočívá ve slavení a radování se z celého srdce. Je tedy na místě prosit o skutečnou radost z blížícího narození se Pána.

 




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

Vira.cz | Pastorace.cz | Mapa bohoslužeb 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.