Úvodní obřady - praktické informace

Hlavní stránka / Mše svatá / Úvodní obřady / Pro ministranty prakticky

Pokaždé když přistupujete k oltáři, máte štěstí účastnit se velkého gesta lásky Boha, který se chce dávat každému z nás, být nám nablízku, pomáhat nám a dávat nám sílu k dobrému životu. Máte to štěstí, že můžete toto nevýslovné tajemství prožívat zblízka! S láskou, zbožností a věrností konejte své poslání ministrantů. Nepřicházejte do kostela k bohoslužbě s povrchností, ale vnitřně se na mši svatou připravujte! Svou pomocí kněžím ve službě oltáře umožňujete, aby Ježíš byl lidem blíže, aby ho mohli vnímat a mít více na zřeteli, že On je přítomen. Spolupracujete na tom, aby byl mohl být více přítomen ve světě, v každodenním životě, v církvi a na každém místě.
(papež Benedikt XVI. v promluvě k ministrantům, srpen 2010)

 

Několik praktických poznámek k úvodním obřadům pro ty, kdo při liturgii slouží. 

Příprava kadidla:

  1. Jakým způsobem manipulovat s kadidelnicí a loďkou je nelépe domluvit s knězem, ale v zásadě platí následující:
  2. Je třeba dbát, aby v kadidelnici byl dostatek žhavého uhlí, aby kadidelnice vydržela dlouho kouřit. 
  3. Pro nasypání kadidla, je třeba vytáhnout řetízky (víko kadidelnice) a podat kadidelnici tak, aby bylo pro kněze nasypávání pohodlné.
  4. Loďku je třeba knězi podávat otevřenou, pokud je přítomen jáhen, podává ji on. 
  5. Po nasypání se kadidelnice podává nejlépe tak, že se pravou rukou drží vršek kadidelnice a levou rukou řetízky, tak aby kněz mohl pohodlně uchopit svou levou rukou vršek a pravou řetízky. Pokud je přítomen jáhen, podává kadidelnici knězi on. 

Vstupní průvod:

  1. Průvod k oltáři vyjadřuje příchod Pána Ježíše mezi lidi, kteří jsou shromážděni v kostele: Je to proto důležité, aby byl harmonický a důstojný.
  2. Během vstupního průvodu lidé v kostele zpívají: Je velmi důležité, aby - pokud možno - zpívali také ministranti, protože tak dáváme najevo, že tvoříme jeden lid Boží.
  3. Na začátku průvodu jdou ministranti s kadidelnicí a loďkou (pokud se užívá kadidla), případně jeden ministrant nese kadidelnici i loďku. Kadidlo kněz nasype před začátkem průvodu. 
  4. Pak jdou ministranti s rozžatými svícemi, mezi nimi ministrant s křížem (korpus je otočen dopředu). Pokud je ulička úzká, takže se nemohou vejít tři vedle sebe, svíčky trochu předejdou kříž.
  5. Následují ostatní ministranti (nejlépe seřazeni podle velikosti), pokud nedrží v ruce zpěvník, mají všichni ruce sepjaté. 
  6. Ti, kdo něco nesou (kříž, kadidlo, svíčky) u oltáře neklekají ani se neuklánějí.
  7. Ostatní zdraví oltář a svatostánek pokleknutím a hlubokou úklonou (pokud není v presbytáři svatostánek, pak pouze úklonou), všichni pak odcházejí na svá místa. 
  8. V ideálním případě kříž nesený v průvodu slouží jako oltářní kříž, tj. umístí se do blízkosti oltáře korpusem k lidem. Také svíce nesené v průvodu se mohou použít jako oltářní svíce. 
  9. Pokud se používá kadidlo, ministranti, kteří je mají na starosti (thuriferář a naviculář) se postaví na levou stranu oltáře (z pohledu od lidí) tak, aby pak stáli po pravici kněze a jakmile kněz políbí oltář, mohli mu kadidelnici podat. 
  10. Před okouřením oltáře je možné znovu nasypat kadidlo; po okouření oltáře se kadidelnice odnese do sakristie nebo na jiné vhodné místo. 

Úkon kajícnosti a vstupní modlitba:

  1. Během vstupních obřadů všichni stojí klidným způsobem, se sepjatýma rukama tak, aby pomáhali lidem v kostele soustředit se a modlit se. Pokud je to možné, je nejlepší dívat se po celou dobu na oltář, protože oltář symbolizuje Krista, kámen nárožní (jak říká Bible); na oltáři bude přinesena eucharistická oběť. Kromě dialogů typu "Pán s vámi - i s tebou" většinou není třeba dívat se na kněze - on je totiž jedním z nás, kdo se modlíme, a naše mysl není obrácena ke knězi, ale k Bohu. 
  2. Po výzvě kněze k úkonu kajícnosti (zamysleme se nad sebou...) je vhodné, aby byla chvíle ticha. Je to příležitost uvědomit si, že stojím před Bohem, který mne miluje a odpouští mé hříchy; a že já jeho milosrdenství potřebuji.
  3. Pokud se používá prvního způsobu úkonu kajícnosti, pak se při slovech "má vina, má veliká vina" všichni bijí v prsa - je třeba, aby ministranti toto gesto dělali všichni stejným způsobem, nejlépe podle kněze, aby tak toto gesto působilo harmonicky. Pohyb pravé ruky ruky naznačující bití v prsa je možné dělat jednou nebo dvakrát podle místních zvyklostí.
  4. Je důležité, aby se ministranti přidali ke zpěvu chvalozpěvů Kyrie a Gloria, kterými oslavujeme svého Pána.
  5. Při vstupní modlitbě by po výzvě kněze "modleme se" měla být chvíle ticha - je to moment, v němž se vnitřně ztišíme před Bohem, naladíme se na modlitbu, která bude následovat. Na slova kněze při vstupní modlitbě je třeba dávat pozor, protože kněz se modlí naším jménem, za nás, naší odpovědí "amen" stvrzujeme, že souhlasíme s tím, za co kněz prosil. 
  6. Ministrant, který má na starosti misál, musí přijít ke knězi včas, aby nerušil chvíli ticha po výzvě "modleme se". Stejně tak je lepší setrvat s otevřenou knihou u kněze (i když už ji vlastně nepotřebuje, protože zakončení modlitby zná zpaměti) až do závěrečného amen, aby nebyl konec modlitby ničím rušen. 
  7. Jak pracovat s misálem je prakticky vidět v našem videu.



RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

Vira.cz | Pastorace.cz | Mapa bohoslužeb 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.