Gloria in excelsis

 

 

Zpěv Sláva na výsostech Bohu, představuje chválu vzdávanou Trojjedimu Bohu, která tryská ze srdcí shromážděného Božího lidu. Zpívá se proto ve dnech, v nichž chceme Boha obzvláště chválit: především v neděli, kdy si připomínáme Kristovo zmrtvýchvstání, ale také o dalších svátcích a slavnostech. Protože patří do úvodní části mše svaté, učí nás důležité pravdě o křesťanské modlitbě: abychom se dobře "naladili" na setkání s Pánem, který k nám bude promlouvat ve svém slově a kterého budeme v eucharistii přijímat, je třeba jej chválit, uznat, že On je dobrý, krásný, slavný, milosrdný.

Tento chvalozpěv se vynechává adventu a v postním období před Velikonocemi: ne proto, že by tehdy nebylo třeba Pána oslavovat, ale především proto, že radostný a hlasitý jásot ustupuje spíše klidnějším prvkům, umožňujícím zkoumat každý sám sebe a nechat se očistit Božím milosrdenstvím.

Sláva na výsostech Bohu patří mezi úplně nejstarších křesťanské nebiblické chvalozpěvy, spolu s hymny Te Deum nebo Fos hilaron - Světlo jsi oblažující. Bývá nazýván velká doxologie, velký chvalozpěv (oproti malé doxologii Sláva Otci i Synu i Duchu svatému...) nebo Andělský hymnus, protože jeho začátek je inspirován jásotem andělů v Betlémě.

 

Co říká církev ve svých dokumentech:

   
Sláva na výsostech Bohu je velmi starý a úctyhodný hymnus. Tímto chvalozpěvem církev, shromážděná v Duchu Svatém, oslavuje a prosí Boha Otce a Beránka. Text tohoto chvalozpěvu nelze nahradit jiným. Začíná kněz nebo podle vhodnosti zpěvák nebo schola, zpívají jej však všichni společně, nebo lid střídavě se scholou, nebo samotná schola. Nezpívá-li se, říkají jej všichni společně nebo střídavě dva chóry. Zpívá se nebo říká o nedělích mimo dobu adventní a postní, též o slavnostech a svátcích a při význačných příležitostech.
 
Glória est antiquissimus et venerabilis hymnus, quo Ecclesia, in Spiritu Sancto congregata, Deum Patrem atque Agnum glorificat eique supplicat. Huius hymni textus cum alio commutari nequit. Inchoatur a sacerdote vel, pro opportunitate, a cantore, aut a schola, cantatur autem vel ab omnibus simul, vel a populo alternatim cum schola, vel ab ipsa schola. Si non cantatur, recitandum est ab omnibus simul aut a duobus choris sibi invicem respondentibus. Cantatur autem vel dicitur diebus dominicis extra tempus Adventus et Quadragesimæ, necnon in sollemnitatibus et festis, et in peculiaribus celebrationibus sollemnioribus.

(IGMR, 53)

 

 

 


Střípky z historických pramenů

Nauka v katechismu

Praktické pro ministranty

 

 




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

Vira.cz | Pastorace.cz | Mapa bohoslužeb 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.