Pozdravení pokoje

Po modlitbě Otče náš se kněz jménem všech modlí ke Kristu o pokoj a jednotu pro církev a Kristovým pokojem zdraví všechny přítomné. 

Vzájemné pozdravení pokoje nacházíme téměř u každého slavení svátostí. Ve mši svaté je jeho úkolem viditelně vyjádřit, „zhmotnit“ společenství křesťanů a vzájemnou lásku a tím nás připravit na to, co s námi koná svaté přijímání: z mnoha lidí přijímáním eucharistického Těla Kristova vytváří společenství - jedno Tělo Kristovo – jednu církev.

Pozdravení pokoje se před svatým přijímáním nachází pouze v římské liturgii: na rozdíl od ostatních liturguií, kde se nachází po bohoslužbě slova před přípravou oltáře, v římské bohoslužbě toto gesto nemá charakter smíření a není inspirováno Ježíšovým výrokem o nutnosti smířit se před přinesením daru na oltář (Mt 5,23).

Pozdravení pokoje je symbolickým gestem, stačí tedy pozdravit pouze nejblíže stojící, aby v kostele nenastal zmatek. Kněz (tak jako při celé liturgii kromě rozdávání přijímání) neopouští presbytář. 

Co říká církev ve svých dokumentech

   

Následuje pozdravení pokoje, jímž církev vyprošuje pokoj a jednotu pro sebe a pro celou lidskou rodinu, a věřící tak vyjadřují církevní společenství a vzájemnou lásku, dříve než přijmou svátost. Způsob, jakým se obřad pozdravení pokoje koná, určí biskupské konference podle povahy a obyčejů jednotlivých národů. Sluší se však, aby každý projevil pozdravení pokoje střídmě jenom sobě nejbližším.

 

Sequitur ritus pacis, quo Ecclesia pacem et unitatem pro se ipsa et universa hominum familia implorat et fideles ecclesialem communionem mutuamque caritatem sibi exprimunt, priusquam Sacramento communicent. Ad ipsum signum pacis tradendæ quod attinet, modus a Conferentiis Episcoporum, secundum ingenium et mores populorum, statuatur. Convenit tamen ut unusquisque solummodo sibi propinquioribus sobrie pacem significet.

Kněz může dát pozdravení pokoje přisluhujícím, vždycky však zůstává v presbytáři, aby nerušil slavení mše; stejně tak, chce-li dát pozdravení pokoje několika málo věřícím.   Sacerdos pacem potest dare ministris, semper tamen intra presbyterium remanens, ne celebratio turbetur. Item faciat si e rationabili causa aliquibus paucis fidelibus pacem dare velit.

(IGMR 82, 154)

 

 

Podle tradice římského obřadu tento zvyk nemá ani charakter smíření, ani odpuštění hříchů, ale spíše má sloužit k projevení pokoje, jednoty a lásky před přijetím Nejsvětější svátosti. Charakter smíření mezi bratry má úkon kajícnosti vykonaný na začátku mše svaté, především ve své první formě.

 

Iuxta enim traditionem Ritus romani hic usus notam habet nec reconciliationis nec peccatorum remissionis, sed potius pacis, communionis et caritatis ante sanctissimae Eucharistiae receptionem significandae. Indolem e contra reconciliationis inter fratres praesefert actus paenitentiae initio Missae, praesertim iuxta primam eiusdem formam, peragendus.

(Redemptionis sacramentum 71)

 

 

Uspořádání podle Římského misálu 

 

 

Potom kněz s rozpjatýma rukama říká nahlas: Pane Ježíši Kriste, tys řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Nehleď tedy na naše hříchy, ale na víru své církve, a podle své vůle ji naplňuj pokojem a veď k jednotě. Sepne ruce. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

 

Deinde sacerdos, manibus extensis, clara voce dicit: Dómine Iesu Christe, qui dixísti Apóstolis tuis: Pacem relínquo vobis, pacem meam do vobis: ne respícias peccáta nostra, sed fidem Ecclésiæ tuæ; eámque secúndum voluntátem tuam pacificáre et coadunáre digneris. Iungit manus. Qui vivis et regnas in sǽcula sæculórum.

Lid odpovídá: Amen.

 

Populus respondet: Amen.

Kněz obrácen k lidu rozepne a znovu sepne ruce, přitom říká: Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi. Lid odpovídá: I s tebou.

 

Sacerdos, ad populum conversus, extendens et iungens manus, subdit: Pax Dómini sit semper vobíscum. Populus respondet: Et cum spíritu tuo.

Potom může jáhen nebo kněz vyzvat věřící následujícími nebo podobnými slovy, aby se navzájem pozdravili a ujistili se vzájemnou láskou: Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje. A všichni se navzájem pozdraví způsobem, který je v místě obvyklý, např. podáním ruky se slovy Pokoj s tebou. Kněz dá pozdravení pokoje jáhnovi nebo přisluhujícímu.

 

 

Deinde, pro opportunitate, diaconus, vel sacerdos, subiungit: Offérte vobis pacem. Et omnes, iuxta locorum consuetudines, pacem, communionem et caritatem sibi invicem significant. Sacerdos pacem dat diacono vel ministro.

 

 

Střípky z historických pramenů

Nauka v katechismu

Praktické pro ministranty

 




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

Vira.cz | Pastorace.cz | Mapa bohoslužeb 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.