Uvedení do první modlitby dne - Invitatorium

Ve středověkých klášterech mnichy budil a k první modlitbě do kostela svolával zvon velmi brzy ráno, či dokonce uprostřed noci. Protože chvíli trvalo, než se všichni mniši shromáždili, bylo před společnou modlitbu zařazeno invitatorium - žalm zpívaný s refrémem (takže nevyžadoval plně obsazený chór). Tento žalm máme v liturgii hodin dodnes. Používá se ale pouze, pokud slouží jako skutečná první modlitba dne, nikdy ne po již jiné společné modlitbě či po mši svaté. Pokud denní modlitba začíná ranními chválami, invitatorium není nezbytné, neboť samy ranní chvály mají povahu začátku dne i celého oficia.

Verš: Pane, otevři mé rty, při němž se všichni znamenají křížem na rtech, s odpovědí: a má ústa tě budou chválit, jsou citací verše 17 ze žalmu 51. Jsou výmluvnou prosbou, aby náš den začal Boží chválou, nám ústa ke chvále otevřel sám Pán.

Následuje antifona, vyjadřující povahu dne, která se opakuje, a po ní sloky žalmu 95, který je pozváním ke chvále. Tento žalm je základním žalmem invitatoria, ale může být nahrazen žalmem 100, 67, nebo 24. Po každé sloce žalmu se může opakovat antifona.

Pokud po invitatoriu následuje další hodinka (modlitba se čtením či ranní chvály), začíná hned hymnem a její úvod se vynechává.




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

Vira.cz | Pastorace.cz | Mapa bohoslužeb 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.