Uspořádání a orientace kostela a liturgické modlitby

Hlavní stránka / Liturgický prostor / Uspořádání a orientace

Celkové uspořádání kostela

Obecná dispozice bohoslužebné budovy má být taková, aby v sobě jistým způsobem nesla obraz shromáždění, umožňovala náležité uspořádání všech a také pomáhala každému účastníkovi liturgie správně vykonávat svůj úkol. Ačkoli má to vše vyjadřovat rozmístění podle hierarchie a různost úkolů, musí to vytvářet důvěrnou jednotu a sounáležitost, aby tak jasně vyzařovala jednota celého svatého lidu. Charakter a krása místa i veškerého vybavení ať podporují zbožnost a ukazují svatost tajemství, která se tu slaví.

Z architektury kostelů má vynikat jednota mezi prvky tvořícími součást presbytáře: oltář, kříž, svatostánek, ambon, sedes. Je třeba mít na paměti, že cílem sakrální architektury je nabídnout církvi, která slaví tajemství víry, a zejména eucharistii, co nejvhodnější prostor pro odpovídající průběh liturgického konání. Podstata křesťanského chrámu se odvozuje od liturgického konání, k němuž patří shromažďování věřících (ecclesia), jež jsou živými kameny chrámu (srov. 1 Petr 2,5).

Výzdoba kostela má přispívat spíše k jeho vznešené jednoduchosti než k okázalosti. Při výběru prvků výzdoby je třeba se snažit o kvalitu materiálů a zaměřit se na to, aby výzdoba vedla k poučení věřících a důstojnosti celého posvátného místa. Vhodná dispozice kostela a všeho, co s ním souvisí, která má náležitě odpovídat potřebám naší doby, žádá, aby se pečovalo nejen o to, co slouží bezprostředně k posvátnému slavení, ale i o přiměřené pohodlí pro věřící, jak se o ně obvykle pečuje na místech, kde se lidé shromažďují.

(Všeobecné pokyny k Římskému misálu;
Sacramentum caritatis)

Orientace kostela a orientace liturgické modlitby

Žádná současná liturgická norma nestanovuje směr či orientaci kostela. 

Rubriky na jednotlivých místech mešní bohoslužby počítají s postavením kněze, jak tváří k lidu, tak "zády k lidu". Normy týkající se oltáře vyžadují, aby byl - všude, kde je to možné - oddělen od stěny a bylo na něm možné slavit tváři k lidu, protože lid má vidět, co se na oltáři děje. 

Na rozdíl od některých východních anafor zná Římský kánon jediný směr liturgické modlitby, vzhůru: sursum corda - elevatis oculis suis - sublime altare tuum

 




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

Vira.cz | Pastorace.cz | Mapa bohoslužeb 

Všechna práva vyhrazena © 2017 NETservis s.r.o.