Liturgický rok

Svatá matka církev pokládá za svůj úkol v určité dny během roku slavit posvátnou vzpomínkou vykupitelské dílo svého božského Ženicha. Každý týden si připomíná zmrtvýchvstání Páně v den, který nazvala dnem Páně. Jednou v roce slaví zmrtvýchvstání Páně spolu s jeho svatým utrpením jako největší svátek, totiž velikonoce.

Celé Kristovo tajemství rozvíjí v ročním okruhu, a to od jeho vtělení a narození až k nanebevstoupení, k letnicím a k očekávání blaživé naděje a příchodu Páně.

Když tak slaví jednotlivá tajemství vykoupení, otvírá věřícím bohatství mocných činů a zásluh Pána, takže je neustále v jistém smyslu zpřítomňuje, aby se s nimi věřící setkávali a aby z nich čerpali spásonosnou milost.

(Konstituce Sacrosanctum concilium, č. 102)

 

Kristovo dílo spásy připomíná a slaví církev ve stanovených dnech v průběhu roku. Každý týden v neděli, v den označovaný jako den Páně, koná památku vzkříšení Páně. K oslavě Kristova zmrtvýchvstání se shromažďuje zvláště jednou v roce, o velikonocích, kdy slaví zároveň také jeho požehnané utrpení. V ročním okruhu rozvíjí pak celé Kristovo mystérium a připomíná výroční dny svatých.

V různých dobách liturgického roku církev prohlubuje podle tradičního řádu výchovu věřících zbožnými cvičeními ducha i těla, výukou, modlitbou a skutky pokání a milosrdenství.

(Všeobecná ustanovení o liturgickém roku a kalendáři, č. 1) 

 




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

Vira.cz | Pastorace.cz | Mapa bohoslužeb 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.